U gastroezofageálního reflexu dochází k pronikání části obsahu žaludku zpět do jícnu. To způsobí jeho podráždění žaludečními kyselinami, neboť jeho sliznice nejsou na něco takového stavěné. Toto podráždění se projeví jako pyróza, či-li pálení žáhy. To se projevuje nepříjemným až bolestivým pocitem pálení za hrudní kostí směřující vzhůru. Neobvyklá nemusí být ani bolest na prsou, silně připomínající infarkt. Dostanou-li se žaludeční šťávy až do krku, dostavuje se hořkokyselá pachuť v ústech a hrozí riziko dalších příznaků.
Jedná-li se o občasný problém, není se čeho obávat, ale pokud dochází k reflexu častěji je pravděpodobné, že se dostaví některá z jeho komplikací. Pokud je během pálení žáhy patrná již zmíněná pachuť v ústech, dostávají se šťávy příliš vysoko do krku, kde mohou vyvolat zánět hrtanu či se podepsat na stavu hlasivek a vyvolat chrapot. Krom toho tyto šťávy můžeme vdechovat do plic, kde se stávají viníkem propuknutí chronického kašle či dokonce astmatu. Ale ani v případě, že je zasažena pouze spodní část jícnu není to v pořádku. Při krátkodobých potížích si tělo dokáže s podrážděním poradit, ovšem pokud by k naleptávání docházelo pravidelně, došlo by k jeho poškození. Vzniklé eroze jsou výtečným podkladem pro vznik zánětu, jehož vinou může docházet k zužování jícnu. Je-li však poškození většího charakteru, objeví se vřed či dokonce zhoubný nádor.