Kdy si poradíme s preparáty dostupnými v lékárně a kdy je již vhodné se svými obtížemi navštívit lékaře je poměrně těžké zodpovědět, gastroezofageální reflux se u každého projevuje individuálně. Přesto za mezní hranici, po níž by se nemělo otálet s návštěvou gastroenterolog, jsou považovány dlouhodobější potíží s pálením žáhy alespoň dvakrát týdně. Lékař diagnózu celkem bezpečně určí již během anamnézy, kdy se zajímá především o informace týkající se průběhu potíží a okolností, za nichž k nim dochází. Zajímat ho taktéž budou vaše současné kroky k zmírnění potíží se žáhou a zda došlo k zhoršení či naopak zlepšení. Na základě získaných informací poté rozhodne o nejvhodnějším postupu. Nejsou-li potíže výrazného charakteru, může nejprve přistoupit k tzv. terapeutickému testu, jenž spočívá v nasazení antacid v pravidelných intervalech po dobu dvou týdnů. Dojde-li k razantnímu zlepšení, může na základě tohoto pozorování s jistotou určit viníka pálení žáhy a zahájit léčbu.
Avšak s největší pravděpodobností se uchýlí i k provedení gastroskopie. Toto endoskopické vyšetření je nenahraditelné při posuzování stavu jícnu a horní části žaludku. Během tohoto vyšetření jsou odhaleny případné změny na stěnách sliznice, vředy či nádor a lze odhalit případný nedostatek ve funkci jícnového uzávěru. Vyšetření je prováděno po znecitlivění jícnu, do něhož je zasouván kabel s kamerou a zdrojem světla. V případě potřeby lze odebrat i malý vzorek tkáně pro histologické vyšetření. I přes použití znecitlivění je cítit mírně nepříjemný pocit při pohybu endoskopu. Mezi další důležitá vyšetření se řadí rentgenové snímkování při polykání kontrastní látky. Tou může být např. baryová kaše, která se povětšinou přichucuje. Na základě získaných dat jsou vyhodnoceny jednotlivé fáze polykacího refluxu a funkce jícnového uzávěru.